klic2

Státní oblastní archiv v Třeboni

představuje organizační složku státu příslušející k resortu ministerstva vnitra. Uchovává písemné dědictví pro přítomnost i budoucnost a disponuje nepřeberným materiálem kulturně-historického významu.

Od roku 2002 tvoří strukturu centrála a oddělení v Třeboni, v Českých Budějovicích, Českém Krumlově a Jindřichově Hradci a státní okresní archivy České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor.

Sloučením všech těchto pracovišť do jediného subjektu vznikla rozsáhlá jihočeská archivní síť.

Archivárium: Zpráva Wilhelma Liechtensteina, očitého svědka náletu na České Budějovice v březnu roku 1945, o jeho předcházejícím pobytu na zámku v Petrohradě a nelehkém návratu železnicí do Vídně

V archivním fondu Rodinného archivu Černínů z Chudenic je dochována poměrně rozsáhlá osobní korespondence Josefiny Czerninové roz. Schwarzenbergové (1895-1965), manželky Eugena Alfonse Czernina (1892-1955). Její písemná pozůstalost je dokladem četných příbuzenských a přátelských kontaktů a obsahuje rovněž dopisy, jejichž obsah odráží situaci šlechtických rodin v době druhé světové války. Ta přinesla mnoho změn a omezení, s nimiž se musely postupně vypořádat. Vzhledem k časté německé národnosti a říšskému občanství jejich členů, se dotyčné změny týkaly především vojenské služby řady synů šlechty ve wehrmachtu, povinného roku aktivity neprovdaných mladých dcer ve válečném hospodaření (Pflichtjahr), potíží se získáváním a udržením pracovních sil na panstvích, které bylo nutno často podpořit argumentem jejich nezbytnosti (Unabkömmlichstellung) apod. S postupujícími roky války se také projevil nedostatek paliva na otop zámeckých objektů či benzinu do aut. Cestování, oblíbená činnost šlechty, bylo po železnici nepohodlné vzhledem k přeplněným vlakům a posléze se kvůli častým náletům stávalo i nebezpečným. V knihách návštěv zámků v Petrohradě a v Jindřichově Hradci[1] proto s postupujícími válečnými roky řídnou záznamy o návštěvách příbuzných a přátel a počet podpisů, dokumentujících jejich tamní pobyt, je oproti třicátým letům 20. století značně redukován.[2]

Číst dál:

V úterý do archivu

Dne 16. dubna proběhla v českobudějovickém archivu druhá přednáška v rámci dlouhodobého cyklu „V úterý do archivu.“ PhDr. Pavel Holub, Ph.D., ze Státního okresního archivu Jindřichův Hradec představil slovem a obrazem blahopřání a děkovné dopisy rodu Czerninů z Chudenic. Návštěvníci měli možnost seznámit se s ohromnou škálou různých typů těchto písemností z 19. a 20. století a dozvědět se o nich více informací. Viděli velmi pestrobarevné, graficky zajímavé, ručně psané, ale i tištěné diplomy, jmenovací dekrety, dopisy a blahopřání, některé doplněné například barevnými obrázky panských sídel a rodových erbů. Přednáškový cyklus bude pokračovat 14. května, kdy kolega PhDr. Aleš František Plávek ze Státního oblastního archivu v Třeboni představí umělecká řemesla na jihu Čech.

Setkání s partnery Pátrací služby Českého červeného kříže

Dne 04.04.2024  uspořádal Referát zahraničních vztahů a Pátrací služby Úřadu ČČK druhé setkání se svými spolupracovníky. 
Prezident ČČK Marek Jukl a vedoucí Pátrací služby ČČK Olga Šiková poděkovali pracovníkům Archivu hl. města Prahy, Ministerstva obrany ČR, Ministerstva vnitra ČR, Národního archivu, Policie ČR - Služby cizinecké policie, Státního oblastního archivu Litoměřice, Státního oblastního archivu Praha, Státního oblastního archivu Třeboň, Státního okresního archivu Litoměřice, Státního okresního archivu Teplice a Zemského archivu Opava za spolupráci a podporu pro vykonávání pátrací služby v praxi, zároveň však také za porozumění a pochopení pro humanitární cíle a úkoly pátrací služby vyplývajících ze Ženevských konvencí.
Byli jsme seznámeni s historií a strukturou pátrací služby, a to jak v mezinárodním, tak v českém kontextu. Současně byly prezentovány ukázky případů, kterými se Pátrací služba ČČK zabývá. 
Odpoledne pak pracovníci ČČK a spolupracovníci Pátrací služby ČČK strávili společně v zámku v Lánech, Muzeu Alice Masarykové a ČČK a Muzeu T. G. Masaryka.
V rámci celodenní akce jsme si vyměnili řadu praktických zkušeností a podnětů z oborů našich činností.  
Zároveň tlumočíme velké poděkování všem našim spolupracovníkům, za jejich přínos v této činnosti.
Markéta Hrdličková, Václav Rameš

Kronikářský seminář v českobudějovickém archivu

Na úterý 2. dubna 2024 připravil archiv ve spolupráci s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích Seminář pro kronikáře okresu České Budějovice (a nejen pro ně). Seminář byl zaměřen na vnímání a zaznamenávání všedního života do obecních kronik a zavítalo na něj 26 kronikářů, někteří s dalším doprovodem. Postupně vystoupili tři dlouholetí kronikáři a zároveň zaměstnanci pořádajících institucí. PhDr. Jiří Cukr (Státní okresní archiv České Budějovice, kronikář městyse Ledenice) představil, jakých každodenních drobností je dobré si také všímat a jak je do kroniky zapisovat – trávení volného času, moderní technologie apod. PhDr. Jan Šimánek (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, kronikář obce Doudleby) hovořil o tom, jak je důležité podrobně popisovat, a s jakými detaily, nejen různé svátky, slavnosti a zábavy, ale také proměny módy, lidové stravy nebo hudby. PhDr. Aleš František Plávek (Státní oblastní archiv v Třeboni, kronikář vesnice Hůrky) ve svém výstupu připomněl práci s pamětníky, nutnou kritiku jejich výpovědí a představil některá specifika, která do kronik také určitě patří – např. jména po chalupách, místní lidové názvy nebo nářečí. O akci se dozvíte také na FB Jihočeské archivy.